Tradiční školní výuka byla změněna pandemií Covid-19, což vyžaduje lepší zapojení rodičů do vzdělávání svých dětí. Zatímco některé rodiny se dokážou rychle přesunout k online vzdělávání, jiné mohou stále bojovat s novým normálem. Jak tedy rodiče mohou podporovat své děti v jejich vzdělávání v této nejisté době?
Zajištění stabilní a strukturované rutiny
Podpora pro děti v této nejisté době začíná vytvořením zdánlivě běžné, stabilní rutiny. Dobrý způsob, jak toho dosáhnout, je vytvořit harmonogram, který zahrnuje vzdělání, odpočinek a aktivity. Takový harmonogram pomáhá udržet děti aktivní, zdravé a šťastné.
Vytvoření vhodného prostředí
Ve spolupráci se správnou rutinou je nezbytně nutné mít pro děti vhodné prostředí pro vzdělávání. Jeho vytvoření může zabrat nějaký čas, nicméně během výuky z domova to může být zásadní. Rodiče by měli zabezpečit, aby děti měli na výuku oddělený a klidný prostor, kde nebudou rušeni. Pracovní stanice by měla být plně vybavená s dostatečným osvětlením a správným nábytkem.
Zapojení se do školních aktivit
Zatímco mnoho škol nabízí přesun na online vzdělávání, také se množí příležitosti pro rodiče zapojit se do aktivit svých dětí. Vzdělání je prioritou, ale i hraní her, společenských her nebo malování může poskytnout příležitost k zapojení se do školního dění.
Komunikace mezi školou a rodinou
Komunikace mezi školou a domácností je klíčem k úspěšnému vzdělávání během pandemie. Rodiče by měli udržovat aktivní komunikaci se školou a sledovat jakékoli zprávy o plánech výuky a změnách v rozvrhu. Důležité je také pravidelně informovat školu o jakýchkoli významných změnách v rodinném životě, které by se mohly projevit i v chování dítěte.
Důraz na sebevzdělávání
Zkoumání a učení se nových věcí by mělo být v této době klíčem jak pro rodiče, tak i pro děti. Důraz na sebevzdělávání pomáhá rodičům udržet si své vlastní vzdělání a být příkladem pro své děti. Rodiče by měli být připraveni naučit se nové technologie a aplikace, aby mohli své děti učit a inspirovat.
Akceptování ztráta produktivity
Závěrem je třeba přijmout, že v této krizi roli rodiny a vzdělávání dětí plní každý individuálně. Drobné školní problémy a zhoršení produktivity se tedy dají přijdou a odchází, ale sebe-lítost a stres rovněž nepomůžou. Je nutné přijmout skutečnost, že ne všechny výukové situace mohou být ideální, a zůstat kladně naladěni.