Duševní onemocnění nemusí znamenat konec pracovních možností

Podle platformy Data zdraví žije v České republice odhadem 2,0 až 2,5 milionu lidí s některou z forem duševního onemocnění nebo se závažnou psychickou nepohodou, která vyžaduje péči. O to důležitější je otázka, jak nastavit podmínky na pracovním trhu tak, aby tito lidé mohli získat a vykonávat kvalifikovanou práci.

Situace je viditelná i v Moravskoslezském kraji, kde působí organizace Spirála Ostrava. Podle posledních průzkumů tam připadá na jedno pracovní místo pro osoby se zdravotním postižením více než 7 uchazečů. Mezi zájemci jsou i lidé s duševním onemocněním, ne všichni ale dostanou příležitost profesně růst a chodit do práce, která odpovídá jejich vzdělání, zkušenostem nebo jim dává smysl.

„Přitom víme jistě, že důstojná práce podporuje zotavení. Vznik, průběh i léčbu duševních poruch chápeme v biopsychosociálním kontextu. Vedle genetických a jiných biologických faktorů hrají často významnou roli rovněž vlivy ze sociální oblasti života, tedy například vztahy či možnosti seberealizace,“ zaznělo na úvod Setkání Spolu 2026 z úst MUDr. Jany Králové, která působí na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Ostrava a Katedře klinických neurověd LF OU. Připomněla, že kvalitní zaměstnání přináší pacientům režim, stabilitu, pocit užitečnosti, širší vztahy i možnost posilovat sebedůvěru a sebehodnotu. To pak může mít příznivý dopad na léčbu i další vývoj nemoci.

Metoda IPS a podpora inkluze v praxi

Zkratka IPS vychází z anglického názvu Individual Placement and Support. Jde o přístup, který propojuje zájemce s OZP a pracovní místa na volném trhu tak, aby člověk mohl najít pozici odpovídající svým zkušenostem a vzdělání. Mgr. Nikol Pllunciová, která už více než 10 let působí jako metodička IPS v organizaci Práh jižní Morava, z.ú., upozorňuje, že individuální úpravy na jednotlivých pozicích nebývají pro zaměstnavatele ani složité, ani nákladné. V cestě začlenění spíše stojí předsudky a nedostatek informací. Z praxe vyplývá, že někdy stačí nabídnout flexibilnější pracovní dobu, možnost home office, častější přestávky nebo větší soukromí na pracovišti.

„Na Jižní Moravě v současnosti spolupracujeme s více než 160 zaměstnavateli, od městských úřadů přes malé lokální firmy až po velké společnosti, jako je IKEA Brno,“ uvádí Pllunciová. Zároveň dodává, že kromě legislativních a finančních výhod zaměstnávání OZP přináší spolupracujícím subjektům také další přínosy. IPS specialista například poskytuje zaměstnavatelům i klientům bezplatnou podporu při zaučení a dlouhodobě zůstává partnerem, který okamžitě pomáhá řešit případné problémy na pracovišti.

O tom, že rozhodující bývá hlavně ochota a dobrá vůle, přesvědčila i anketa mezi účastníky Setkání spolu 2026. Ti se shodli, že klíčová je zdravá firemní kultura a otevřený přístup zaměstnavatele. „Člověk s duševním onemocněním nemusí být pro pracovní tým omezením. Naopak, může být jeho velkým přínosem. Z vlastní zkušenosti vím, že mezi těmito lidmi najdeme spoustu loajálních, pracovitých a motivovaných zaměstnanců. A někdy nám právě jejich potřeby pomohou odhalit, co v naší firemní kultuře nefunguje tak, jak by mělo. Když pak hledáme řešení, často zjistíme, že z nich mají prospěch úplně všichni. Nejen zaměstnanci se zdravotním znevýhodněním.” shrnuje své zkušenosti Darja Koťátková, HR manažerka, zástupkyně ředitelky Spirála Ostrava.

Spirála Ostrava připravuje zavedení IPS i v Moravskoslezském kraji

V Moravskoslezském kraji zatím IPS tým nefunguje, Spirála Ostrava ale na jeho zavedení pracuje. „S naší dosavadní podporou má metoda mnoho styčných bodů. Například část, kde připravujeme klienta na pohovor či nástup do práce apod. Zásadní rozdíl je v tom, že chceme násobně rozšířit možnosti jeho uplatnění a vytvářet další příležitosti.“ vysvětluje Eva Krestová, ředitelka Spirály Ostrava, proč chce ještě letos začít jednat s prvními firmami.

Právě proto uspořádala Spirála Ostrava ještě před spuštěním služby unikátní Setkání spolu. Pozvala na něj zástupce několika zainteresovaných skupin: klienty s duševním onemocněním, odborníky, zaměstnance i zástupce HR a komerčních firem. Debata se zaměřila na konkrétní překážky, rizika i na to, co si jednotliví aktéři myslí o zaměstnávání na volném trhu. Diskuse potvrdila, že zásadní je osvěta a empatie. Rozhodnutí, zda člověk sdělí svůj zdravotní stav, je vždy na něm, transparentnost ale firmě umožňuje včas přizpůsobit podmínky jeho potřebám. Důležitá je také informovanost kolektivu, aby nevznikal dojem, že je někdo neoprávněně zvýhodňován. Cílem všech těchto kroků je situace, kdy je nastupující člověk se znevýhodněním vnímán jako zcela běžný kolega bez zbytečných nálepek.

Proč je metoda IPS důležitá i do budoucna

V České republice se k metodě IPS aktivně hlásí a ve své práci ji využívá přibližně 18 multidisciplinárních týmů v 8 krajích. Zástupci těchto organizací sdílejí příklady dobré praxe prostřednictvím celorepublikové Platformy IPS Česká republika. IPS je zároveň oficiálně doporučeno jako klíčová součást spektra služeb poskytovaných v nově vznikajících Centrech duševního zdraví (CDZ).

„Křivka ukazující počet lidí s duševním onemocněním neustále narůstá. A to nejen u dospělých osob. Čekárny psychiatrů a psychologů jsou plné mladých lidí, čekací doby pro dětské a mladé pacienty jsou až půl roku. Tito mladí lidé budou v řádech let vstupovat na trh práce, chceme, aby měli možnost plnohodnotně fungovat bez zastaralých stigmat,“ osvětluje na závěr implementaci IPS metody Eva Krestová za Spirálu Ostrava. Zavedení by mělo proběhnout během podzimu/zimy 2026/2027.

Projekt Setkání spolu je financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje.

Zdroj: csanews.cz